A tým starších žáků nastoupil do přípravy začátkem ledna a zahájil ji soustředěním na Unionu. V lednu se dohrávala zimní liga v Uhříněvsi, která nedopadla úplně podle představ a díky těsnému nepostupu do finálových bojů se musel tým spokojit se zápasy se slabšími týmy, které tým výkonnostně neposouvaly tak rychle, jak by bylo potřeba. Následovala přípravná utkání, z nichž ani jeden zápas se silnými soupeři nedopadl vítězně. Prohra na Dukle JM gólem v poslední minutě 2:3 a prohra na Zlíčíně 1:3 spolu s nevýraznými výkony nebyly zrovna optimistické vzhledem k jarní části přeboru. Tým se potýkal se zdravotními problémy a příprava na přijímací zkoušky také logicky nebyla pro fotbal zrovna přínosná, přestože pro život důležitější.

Do zimní přípravy jsme vstupovali z 5. místa v tabulce, což bylo nad naše původní očekávání. Přeci jen první ročník na velkém hřišti, bez tří hráčů kteří šli do Áčka a hlavně v ročníkové soutěži 2011-2012, kde proti nám nastupují většinou o rok starší kluci. Podzim jsme tréninkově dojeli do půlky prosince, udělali si s klukama Vánoční besídku a rozutekli jsme si přes svátky odpočinout od fotbalu.

Ročník 2011 doplněný o tři hráče 2012 se pod hlavičkou A týmu prezentoval velmi slušně v nejvyšší pražské soutěži. Výsledky i herní projev se zlepšovaly a šesté místo po podzimu, kdy si hráči museli zvykat na vyšší kvalitu přeboru, je vlastně malý zázrak (pokud vezmeme v potaz, že loni tým prvních šest zápasů v nejnižší soutěži prohrál), stejně jako plusová bilance s prvními čtyřmi týmy soutěže (skóre 12:11).

Do první mistrovské sezony na velkém hřišti jsme šli, aniž by jsme věděli jak na tom jsme v zápase, protože jsme bohužel na soustředění z různých důvodů neodehráli žádný přátelák. Ani jsme neměli představu jak na tom budou soupeři, protože každý půlrok je jiný, některé týmy si pomáhají staršími kluky, někteří jedou čistě ročníkově, někteří se soustředí čistě na sportovní rozvoj kluků na úkor postavení v tabulce a někteří to hrotí stylem ,,vyhrát za každou cenu,, ...

Říká se, že každý je nahraditelný. Pořád jsou ale lidé, kteří jsou nenahraditelní. Svým postojem k životu, smyslem pro humor, ale třeba i obrovským nadhledem.